Emoce jsou zajímavé pro všechna odvětví hospodářství a pro všechny lidi. Zajímají každého obchodníka, marketéra, zaměstnavatele, lékaře rodiče či partnera, protože dodávají kontext v komunikaci. Donedávna se účastníci komunikace mohli spoléhat na osobní setkání a na svou přirozenou schopnost vyhodnocovat emoce z obličeje. V současnosti však již několik odvětví aplikuje i umělou inteligenci (AI) a strojové učení na vyhodnocení emocí. Jde například o zábavní průmysl, oddělení lidských zdrojů ve firmách či o zdravotnictví, konkrétněji management pacienta v domácím prostředí. Ani AI však není neomylná a přináší rizika. Pro TASR to uvedla zakladatelka společnosti Emotion ID Lujza Bubánová.
Jak vysvětlila Bubánová, emoce jsou z pohledu slovního vyjádření občas velkou otázkou. „Část mozku, která zpracovává emoce a je součástí našeho nejstaršího mozku, není přímo propojena s poměrně novou vrstvou odpovědnou za řeč,“ poznamenala s tím, že s růstem kognitivní schopnosti člověka pro vyjádření komplexnějších myšlenek rostl i počet slov, avšak mluvené slovo již podléhá filtrem toho, jak chce být člověk vnímán. Slova jsou tedy často plné zkreslení a otázkou se často nezjistí pravdivý stav.
Zkreslení se však nevyhne ani umělá inteligence. „Příkladem může být rozpoznávání obličejů a otázka rasové rovnosti,“ uvedla Bubánová s tím, že většina databází je cvičená na tvářích europoidní rasy a systém se při jiných rasách občas mýlí. „Čeho výsledkem například bylo, že několikrát špatné rozpoznání obličeje znamenalo, že na letišti nebo v obchodních centrech obvinili nevinné lidi z krádeže nebo přestupku,“ ilustrovala Bubánová.
Etický kodex pro umělou inteligenci i samotné zkreslení je podle Bubánovej odrazem společnosti a sledovat její vývoj je jak sledovat psaní nové bible. Jak zdůraznila, při nasazení umělé inteligence na rozpoznávání nebo vyhodnocování emocí je třeba zamyslet nad tím, jak se poznatky dají zneužít.
Zřejmě nejviditelnějším místem zneužití dat jsou podle ní sociální sítě. Ty jsou svým způsobem jen komunikačním nástrojem, avšak exponenciální dosah a anonymita jsou podle Bubánovej jako steroidy pro nebezpečné, klamavé nebo manipulátorské úmysly. „Kapacita a rychlost zpracování dat v kombinaci se schopností vyvození logických poznatků o uživatelích je jako mít armádu velmi šikovných podomních prodejců, kteří jsou schopni správně útočit na emoční rozpoložení, aby dosáhli cíle,“ uzavřela.
